Sociální služby jsou určeny a poskytovány dětem, mládeži a dospělým s tělesnným, mentálním, smyslovým nebo kombinovaným postižením i chronicky psychicky nemocným osobám.
Tyto služby, včetně poradenství pro osoby se zdravotním handicapem, zajišťují jak organizace řízené městem, tak nestátní neziskové organizace.
Aktuální informace o sociálních službách, včetně přehledu zařízení, která je ve městě Brně zajišťují, dostanete na Odboru sociální péče Magistrátu města Brna, Koliště 19, telefon: 542 173 772.
Oddělení péče o staré a těžce postižené poskytuje informace o dávkách sociální péče a dalších službách.
Další užitečné informace o problematice zdravotně postižených je možno získat na stránkách Národní rady zdravotně postižených ČR nebo Ligy za práva vozíčkářů.
Změny v důchodovém pojištění od roku 2010.
Zákon č.306/2008 Sb přinesl řadu významných změn v důchodovém pojištění. Nejdůležitější z nich se týkají započítávání doby pojištění, podmínek nároku na starobní důchod, invalidních důchodů a důchodů pečujících osob. Na změny, které by se mohly aktuálně dotýkat i některých z Vás si dovolujeme upozornit.
Důchod pečujících osob (změny nabudou účinnosti dne 1. 7. 2009)
Vývoj výše starobních či plných invalidních důchodů pečujících osob prošel řadou změn. Všeobecně lze říci, že starobní či plné invalidní důchody vyměřované těmto osobám byly tím nižší, čím delší dobu trvala péče, a důchody hluboko pod hranicí životního minima nebyly výjimkou. To bylo způsobeno dvěma okolnostmi:
1) doba péče přesahující 5 let byla vyloučenou dobou jenom z 50%, což znamenalo, že výdělek dosažený po dobu výdělečné činnosti byl rozpočítáván i na dobu péče, čímž pochopitelně docházelo k jeho snížení,
2) skutečností, že pokud měli tito lidé v době péče prakticky jakýkoliv příjem, byl tento příjem brán za základ pro výpočet důchodu.
Zatímco první problém se podařilo vyřešit již v roce 2006, řešení druhého problému nastane až k 1. 7. 2009.
Procentní výměra starobního invalidního důchodu pojištěnce, který pečoval alespoň 15 let o blízkou nebo jinou osobu nebo o závislou osobu, se stanoví tak, že za jeho příjem před 1. 1. 2007 se považuje částka 96 000 Kč vynásobená přepočítacím koeficientem. Takto získaná částka se přičte k jeho vyměřovacímu základu za příslušný rok. Po 1. 1. 2007 se bude přičítat částka odpovídající příspěvku na péči k ročnímu vyměřovacímu základu pojištěnce. Výše přepočítacího koeficientu se zjistí tak, že v čitateli je všeobecný vyměřovací základ za rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ pečující osoby, a ve jmenovateli všeobecný vyměřovací základ 2007. Z této konstrukce vyplývá, že koeficient, který se počítá s přesností na 4 platná desetinná místa, bude vždy menší než 1 a jeho hodnota se bude snižovat tím více, čím déle půjdeme do minulosti. O částku uvedenou ve sloupci RVZ se zvýší úhrn ročních vyměřovacích základů pečující osoby za příslušný kalendářní rok. O úpravu důchodu je třeba požádat. Nic nezkazíte, jestliže žádost podáte ještě před nabytím účinnosti této změny, která je od 1. 7. 2009.
Změna pojmu nezaopatřené dítě a její důsledky
Zákon č. 306/2008 Sb., kterým se mění zákon o důchodovém pojištění, přinesl jednu na první pohled nenápadnou, avšak pro řadu z vás velmi podstatnou změnu. Od 1. 1. 2010 dojde ke změně ve vymezení pojmu dítě, která bude mít dopad na poživatele sirotčích důchodů a na žadatele o příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Změna spočívá v tom, že k dosavadním vymezením pojmu dítě § 20 přibude ještě další odst. 6 stanovící, že za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, které je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně. Nárok na sirotčí důchod u těchto dětí zanikne!!!
Následující řádky by měli pozorně číst zejména rodiče nevidomých dětí či dětí s mentálním postižením, odůvodňujícím přiznání mimořádných výhod III. stupně, ve věku od 18 do 26 let, které pobírají plný invalidní důchod:
Dosud a do konce roku 2009 nebyla skutečnost, že dítě pobírá plný invalidní důchod, pro účely vyhlášky č. 182/1991 Sb. překážkou pro poskytnutí příspěvku rodičům těchto dětí na úpravu bytu, zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla, na provoz motorového vozidla i na individuální dopravu. Od 1. 1. 2010 však již děti pobírající důchod pro invaliditu III. stupně, na který se přemění dosavadní plný invalidní důchod, nebudou za nezaopatřené považovány ani před dovršením 26 let. Rodiče dětí, které jsou úplně nebo prakticky nevidomé nebo které jsou držitely průkazu ZTP/P z důvodu mentálního postižení a jsou poživately plného invalidního důchodu a je jim méně než 26 let, mají v důsledku výše uvedené změny v letošním roce poslední možnost získat příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Ustanovení § 35 odst. 2 vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, zní:
,,(2) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla nebo příspěvek na celkovou opravu motorového vozidla se poskytne též rodiči nezaopatřeného dítěte, jde-li o dítě starší tří let
a) s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, která je uvedena v příloze č. 5 písmenech a) až g),
b) úplně nebo prakticky nevidomé nebo
c) mentálně postižené, jehož mentální postižení odůvodňuje přiznání mimořádných výhod pro těžce zdravotně postižené občany III. stupně
V souvislosti s problematikou „… práva osob s mentálním postižením a způsobilost k právním úkonům …“ jsme se dostali k zajímavému případu a byli požádáni o radu. O co šlo?
(Zkráceno). Syn 28 let, MP, zbaven způsobilosti k právním úkonům, opatrovník matka, trvale o něho pečuje. Rodina – (otec, matka, sestra, MP) žila vždy řádně a o syna se starali oba rodiče. Všichni žili společně v družstevním bytě. Otec v roce 2008 zemřel.
Z dědictví po zemřelém otci má matka svému „nesvéprávnému“ synovi vyplatit 200.000,- Kč (část hodnoty družstevního bytu, který je jedinou součásti dědictví). Dcera se svého podílu zřekla ve prospěch matky. Částku na vyplacení matka nemá, bude ji muset synovi spořit a splácet dle notáře 10 let, tj. 5.000,- Kč měsíčně.
Matka má zaměstnání s nízkým příjmem a na tak vysoké měsíční spoření nemá. O syna bude nadále pečovat.
Syna samozřejmě nechtějí (matka, sestra) připravit o jeho nároky, ale v současné situaci případné spoření 5.000,- měsíčně uvrhne rodinu do značné finanční tísně. Na účtu postiženého syna se sice budou hromadit peníze, ale z matčiny výplaty zůstane velmi málo. (Většina z nás si dokáže představit, že důchod MP syna i event. příspěvek na péči, pokrývá z velké části jeho vlastní potřeby a na společný podíl nákladů domácnosti příliš nepřispívá.)
Oslovili jsme několik poradenských středisek zabývajících se sociálním poradenstvím. Byli dost bezradní, doporučovali obrátit se na právníky. Znáte to však – jen otevřete u právníka dveře, už abyste otevřeli peněženku. Z několika různých názorů zaznělo i následující řešení.
Obecně: Pokud byste měli někomu splácet peníze, můžete po dohodě do splátek zahrnout i výdaje, které za něj platíte. Je důležité tyto výdaje vést v účtenkách a zavést pokladní knihu, ve které jsou zdokumentovány. Soud ji může chtít vidět.
Příklad: Máte svému synovi splácet půjčku, každý měsíc 5000,- Kč. Protože v dubnu Vašemu synovi nezbudou z důchodu peníze na kredit do telefonu a peníze na boty, Vy mu to koupíte. Dohromady to bude stát 2000,- Kč. Účtenku založíte, uděláte záznam do knihy. Neuškodil by event. podpis Vašeho syna. Doplatíte mu pak už jen 3000,- Kč.
U rodin často platí, že děti nepřispívají na nájem. Byl by to ale docela fér další výdaj na kterém by se podílel.
Samozřejmě, je to jen úvaha. Rozhodnutí, jak řešit dědické nároky je vždy individuální a závislé na posouzení soudu. Nicméně stojí za připomenutí možných složitostí zbavování či omezování způsobilosti k právním úkonům.
Tímto se vracím k pozvání na konferenci 23.6., při které bychom se mohli dovědět zajímavé informace o problematice způsobilosti k právním úkonům více.