Archiv autora: spravce

Tábor Staré Město pod Sněžníkem 2019

Po dvou letech jsme se vrátili na tábor od 10. do 24. srpna. Vyjeli jsme ze základny v Lomené. Celotáborová hra měla název Středověk. Program byl bohatý. Královna nám každý den dávala úkoly. Za splnění jsme získávali drahokamy, které jsme zužitkovali na závěrečném středověkém trhu. Když měl oddíl službu, nejenže hlídal tábor, ale i táborovou kroniku. Jiný oddíl, když ji ukradl, za to měl body. Ohnivá šou, šerm, vůbec ne středověký fotbal, opékání špekáčků, táborák, stezka odvahy, koupání v bazénu, diskotéky…

Celodenní výlet do Králíků. Podívat se na pás pohraničních pevností, bunkrů a opevnění z druhé světové války. Letos jsme byli, mimo oblíbené cukrárny, i v kině ve Staré městě.
Promítali pohádku „Jak vycvičit draka„. Změnili jsme se i v kováře. Vedoucí měli sebou kovářskou výheň a bylo možné si vyzkoušet kout železo. Dokonce přijeli i hasiči a seznamovali nás s technikou. Ve středověku se však hasilo jinak. Byla soutěž Miss tábora. Vyhráli jsme ji s Janem Dubenským na hudbu Černá perla, z filmu Piráti z Karibiku.

Byla soutěž Miss tábora. Vyhráli jsme ji s Janem Dubenským na hudbu Černá perla, z filmu Piráti z Karibiku.
Závěrečný večer byl nádherný ohňostroj. Tábor se vydařil. Hlavní královna – vedoucí Lenka a vedoucí oddílů připravili parádní program. Počasí bylo také pěkné a tak jsme se
loučili s tím, že se za rok snad opět potkáme…
Zapsal Kuba Novák

Zhodnocení letního ozdravného rehabilitačního pobytu

Letního ozdravného rehabilitačního pobytu osob s mentálním a kombinovaným
postižením v doprovodu rodičů v hotelu Sůkenická od 14. 7. do 27. 7. 2019 se zúčastnilo 50 osob (19 rodin). Někteří byli na celých 13 dnů, někteří na první týden, někteří na
poslední. Hlavní náplní pobytu bylo utužení zdraví pobytem na zdravém horském vzduchu, začlenění postižených osob do kolektivu a společnosti, navázání nových přátelství. Na letošním pobytu nám počasí přálo. Uskutečnili jsme výstup na nejvyšší horu Beskyd, Lysou horu, hřebenovku Javorníků, jejíž část mezi Kasárnami a Kohůtkou patří k nejkrásnějším. Jednu z našich nejdelších vycházek jsme šli z Bumbálky přes Masarykovu chatu, chatu Kmínek, do Kelčovského sedla, údolím Velké Smradlavé, kolem sirného pramene a dřevěného arcibiskupského zámečku až do Bílé, odkud jsme se autobusem vrátili na Bumbálku. Navštívili jsme také Pustevny, na které jsme vyjeli lanovkou. Zde jsme prošli stezku v oblacích, došli k soše Radegasta a někteří vystoupali až na vrchol Radhoště. Velmi se vydařila i vycházka kolem Satinských vodopádů.
Byli i tací, kteří si sebou vzali kola a podnikli na nich výlety do Rožnova a Velkých Karlovic. Další se zase chodili koupat do nedaleké přehrady.

Kromě turistiky jsme také navštívili soukromé muzeum aut v Rožnově pod Radhoštěm. Všem se líbila návštěva včelařského muzea a skanzenu v Chlebovicích, které je největší v Evropě. Také Marlenka – výrobna medovníků a cukrářských výrobků ve Frýdku-Místku se těšila velkému zájmu. Zde jsme si prohlédli jak výrobu tak i okoštovali jejich výrobky.

Kromě turistiky jsme také navštívili soukromé muzeum aut v Rožnově pod Radhoštěm. Všem se líbila návštěva včelařského muzea a skanzenu v Chlebovicích, které je největší v Evropě. Také Marlenka – výrobna medovníků a cukrářských výrobků ve Frýdku-Místku se
těšila velkému zájmu. Zde jsme si prohlédli jak výrobu tak i okoštovali jejich výrobky.
Po večeři jsme chodili na krátké vycházky. Večery jsme spolu s dětmi trávili v klubovně při soutěžích a hraní společenských her. Ve velké oblibě bylo též zpívání při kytaře.
Rodiče si vyměňovali zkušenosti s výchovou svých postižených ratolestí a při tom se opět ujišťovali, že nejsou v této své těžké životní situaci sami, že si dokážou navzájem pomáhat. Navazovala se nová přátelství jak mezi dětmi, tak také mezi rodiči.
Ubytování bylo na velmi dobré úrovni, strava byla kvalitní a v dostatečném množství.
Hotel Sůkenická je pro naše pobyty plně vyhovující. Pokoje jsou prostorné a každý má své sociální zařízení.
Také jídelna je prostorná, stravování je na velmi dobré úrovni a personál je ochotný a vstřícný.
Petr Kučera

Dopis paní Kratochvílové

Dobrý den,
už je mi mnohem lépe, tak vám musím napsat. Moc vám děkuji, jak jste se postaral o Marka a mou přítelkyni, kteří uvízli v Rožnově, když mě tam nechali. Věděla jsem, že nemusím mít o ně starost. Vy i vaši přátelé jste bezva parta a já jsem moc ráda, že jsem vás před čtyřmi roky poznala. Dříve jsme jezdili stále jen na chatu, byla tam velká zahrada a myslela jsem, že je to to nejlepší, co mohu pro Marka udělat. Když se změnily rodinné poměry a my se odstěhovali na vesnici, tehdy před těmi čtyřmi lety, na váš popud a Milánkovy babičky z Pohořelic, jsem to zkusila jet k Martinovi, a byla jsem nadšená, nejen prostředím, ale i vaším zájmem, což jsem obzvlášťˇ ocenila, když jsem tam byla sama, bez muže. Máme zahradu a dva pejsky, a nevím, jak by to druhý syn zvládl, sám toho má hodně, takže výlety s Markem jsou na mě, ale jezdit s vaší partou je bezva, nemusím mít pocit, že jsem sama a že v případě nouze se nemám na koho obrátit. Vím, že se na vás i vaše přátele mohu spolehnout. Ještě jednou za všechno děkuji, i za váš zájem po mé příhodě. A fakt se těším, až s vámi zase někam pojedeme. Pozdravujte všechny, co jsou kolem vás.
Kratochvílová

Příspěvek paní Haklové

Chtěla bych touto cestou poděkovat všem, kdo se podíleli na realizaci pobytu v Beskydech na hotelu Sůkenicka.
Byla jsem oslovena kamarádkou, zda bych s nimi s dcerou na výše jmenovaný pobyt nejela. Ani na chvíli jsem nezaváhala a přihlášku podala. Udělala jsem dobře, pobyt byl krásný, počasí nám přálo a kolektiv, se kterým jsem s dcerou jela, byl super. Jela jsem poprvé a určitě ne naposledy. Jsem velice ráda, že nás všichni přijali mezi sebe a moc si toho vážím. Ještě jednou Vám všem moc děkuji a těšíme se na další takové krásné pobyty ve společnosti Vás všech.
Děkuji Haklovi

Za zimním pobytem

Tak, jako se za časů jezdilo na zimní pobyty tradičně na Seninku, tak se, poté co nás odtud vypudili, ustálila nová tradice, jezdit v zimně na Sůkenickou Takže i letos 19. ledna vyjíždělo auto za autem krkolomnou zimní cestou na parkoviště za horským hotelem Sůkenická.
Pak už vše postupovalo v osvědčeném rytmu. Lyžování chtiví buď protáčeli sjezdovku za chatou, nebo ti co se jim zdála pod jejich úroveň, jezdili na obtížnější sjezdovky na Bílé či jinam. Běžkaři a sáňkaři většinou pobíhali a jezdili po silnici od chaty ke „značce“, ti zdatnější to pak brali přes rozhlednu na Čerťáku. Na tu jsme si samozřejmě všichni povinně vylezli a kochali se pohledem do kraje. Letos byla některé dny taková viditelnost, že jsme na obzoru viděli i Vysoké Tatry. Také letos jsme využívali dobrodiní bufetu na Colnici u dolní stanice vleku pod chatou. Tím dobrodiním myslím samozřejmě především jejich nepřekonatelný „svařáček“. Po celodenním ničení těla přišlo k duhu večerní posezení v klubovně při Evině kytaře nebo společenských hrách. No a nezapomenutelný karneval v maskách. Ten se slovy popsat nedá, takže se o to ani nebudu pokoušet. Nesmím zapomenout na výpravy na Masaryčku, bez které bychom si pobyt ani nedokázali představit. I když letos nás při druhém pokusu „vyšplouchli“ neb si udělali neplánovaný zavírací den. Poučení pro příště, že si máme vše napřed ověřovat. Ti z nás, co holdují výletům, si nezapomněli vyjet na Pustevny.
Pak nám vyprávěli hlavně o svých nezapomenutelných zážitcích s parkováním a o disputacích s neoblomnými strážci tamních parkovišť. Co říci na závěr, pobyt měl opět všechno, co jsme od něj očekávali a už se těšíme příštěroční zimní sebeničení.
Pepa Boldiš

za Světovými hrami Speciálních olympiád Abú Dhabi 2019 14. – 21. 3.

Ve dnech 7. 3. – 23. 3. 2019 se také sportovci z České republiky, zapojeni do speciálních olympiád, zúčastnili světových her vAbú Dhabi. Naše výprava měla 64 účastníků a to sportovců, partnerů, trenérů a vedení speciálních olympiád.
7. 3. odlétáme z Prahy do nám neznámých končin – do Spojených arabských emirátů. Po příletu do Dubaje se přesouváme autobusy do našeho hostitelského místa Ajmanu. I přes časný příjezd, ve tři hodiny ráno, nás čeká otevřená náruč hostitelů. Zde strávíme

Celý příspěvek

za Zimní olympiádou

Vzpomínka na „28. Zimní hry speciálních olympiád“
Jako každý rok se začátkem ledna, 5. 1. – 11. 1. 2019 v Horní Malé Úpě, konaly již 28. Zimní hry speciálních olympiád. I v letošním roce se této akce zúčastnil sportovní klub z Brna Slunečník, pod vedením p. Plškové ve velmi početném obsazení. Sportovci SK Slunečník, kteří jsou zároveň i členové SPMS Brno, excelentně reprezentovali Brno v lyžařských disciplínách sjezdového a běžeckého lyžování.
Celkem se zúčastnilo speciální olympiády 10 sportovců: Míša Bednář, Marek Koudelka, Kuba Novák, Petr Konečný, Ondra Pachl, Jarek Peřina, Jana Kučerová, Anetka Nesrovnalová, Anička Říhová a Jarka Válková. Jako trenéři byli vysláni Petr Kučera a já, která jsem se této krásné akce zúčastnila již po druhé.

Celý příspěvek

Školení u Martina

2.11. – 4.11. 2018 jsme se zúčastnili školení
na vysočině v penzionu Martin. Toto školení mělo pro nás, rodiče mentálně postižených dětí, velký význam.
Zajímala nás hlavně budoucnost našich dětí.

Dozvěděli jsme se o chráněném bydlení, o zabezpečení financí, majetku atd. Tyto informace byly pro nás velice přínosné.
I když tento víkend byl nabitý informacemi, našli jsme si i čas na procházku do lesa na houby.
Leona Nesrovnalová

Ze setkání v penzionu U Martina

Jako matka již dospělého syna, autisty s mentálním postižením, se často zamýšlím nad tím, jak bude žít a kdo se o něj postará, až tu jednou nebudu. Kde bude žít, kdo bude jeho opatrovníkem a jak o něj bude postaráno po finanční stránce. Stejné problémy řeší i ostatní rodiče, proto nám SPMP vyšlo vstříc uspořádáním víkendového pobytu v příjemném prostředí penzionu U Martina v Rokytně. Tohoto setkání se zúčastnily i naše děti. Zde jsme se dověděli od sociálních pracovníků a právníka mnoho důležitých informací. Později bylo možné v užších kroužcích probrat i konkrétní problémy, které tíží jednotlivé rodiny. Uvědomila jsem si, že řešení těchto problémů nebude možná jednoduché, zabere delší čas, vyžádá si pravděpodobně další konzultace s odborníky a je třeba s ním začít co nejdříve. Toto setkání bylo pro mě velmi přínosné a chtěla bych poděkovat všem přednášejícím za jejich zajímavý a podnětný výklad.
Anna Sobolová

Za Mikulášskou

Už hodiny před začátkem se sešlo několik rodičů a členů výboru, aby připravili tradiční balíčky, o jejichž naplnění se zasloužilo povícero našich sponzorů. Patří jim za to náš nehynoucí dík, protože bez nich by nebylo do balíčků moc co dávat. Sál byl opět pěkně vyzdobený a i v rohu stál zase tradiční vánoční stromek.
Chvíli před začátkem přivezl a rozložil svůj „orchestr“ náš dvorní muzikant pan Hruška, který nám celý večer vyhrával k tanci. Došlo i na písničky na přání, o které si řekly některé naše „děti“. Pro zpestření nám zatancoval několik tanců taneční pár z taneční školy DANZA pana Janči. Ten nám letos opět povede naše taneční.
Zlatým hřebem večera byl jako vždy příchod Mikuláše, andělů a čertů. Jako každý rok pak rozdávali všem holkám a klukům připravené balíčky.

Po celý večer se všichni výborně bavili, tancovali, povídali si, posilňovali se v přilehlé restauraci a hlavně se dobře měli. Zásluhu na tom měli všichni, kdo přiložili ruku k dílu, hlavně tety, které jako vždy seděly u dveří a všechno organizovaly a zařizovaly. Na závěr všem popřáli všechno nejlepší k nadcházejícím Vánocům a Novému roku náš předseda Petr a nestor našeho sdružení František.

Pak už nezbylo než se rozejít ke svým domovům a těšit se na příští Mikulášskou 2019.
J. Boldiš