Dne 20.5. 2025 se na Sportovním stadionu VUT CESA v Brně, konaly atletické závody ve spolupráci „Speciální olympiáda Česká republiky“ a „MUNI SPORT“. Mediálním partnerem uvedené akce byla Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity, Brno. Vzhledem k tomu, že se závody konaly v Brně, tak bylo snahou, aby se těchto závodů zúčastnili i členové sportovního klubu Slunečník Brno, ze SPMP Brno. To se nakonec podařilo ve velké sestavě, závodit přišlo 8 sportovců (Janička, Anička, Anetka, Kačka, Terezka, Jarka, Pavlík a Milánek) a doprovázeli je 2 trenéři. Všichni závodili v jedné disciplíně v běhu, 50 m nebo 100 m a k tomu si každý vybral disciplínu, která mu nejvíce seděla. V běhu byli všichni závodníci moc šikovní, dali do toho opravdu všecko a nikdo neodcházel bez medaile. V dalších disciplínách závodil většinou každý poprvé, tak šlo o to, aby si to hlavně každý vyzkoušel. Radost ze závodění měli úplně všichni závodníci, a tak i trenéři ze závodů měli velkou radost, jednak z toho, že se akce zúčastnili a potom hlavně z toho, že byli všichni závodníci tak spokojení. Radost z nich úplně vyzařovala. Na závěr se 4 závodnice zúčastnily i štafety 4×100 m, přestože se štafeta ještě nikdy netrénovala, tak alespoň před začátkem závodů se zkoušelo předávání kolíku. Akorát byla škoda, že nebylo dopředu řečeno, že se může jednat i o smíšené štafety, protože 4 holky neměly vzhledem k vylosované skupině, kde naopak byli jenom samí kluci, žádnou šanci. Šlo ale především o radost a tu ze závodu určitě měly. Bylo to moc krásné a emoční!!! Akorát organizace závodů ze začátku trošku vázla, ale i to se postupně vyladilo a studenti Masarykovy univerzity tak mohou být poučeni pro konání dalších, podobných akcí. Tak za rok znovu!! A moc velké díky za pomoc Rudovi Šimšovi.

Trenérka – Renata Říhová

Ve dnech 23.-25. května proběhl již tradiční víkendový pobyt klubu zdravého životního stylu, který se, stejně jako předešlé roky, konal v Bukovině. Po příjemné cestě vlakem, autobusem a krátké procházce jsme dorazili natěšení na místo. Po příchodu následovalo rozdělení pokojů, večeře a vybalení věcí. Den jsme zakončili Bingem, které všem moc hezky šlo.
V sobotu dopoledne proběhly nejrůznější sportovní aktivity jako hra pétanque, házení talířem nebo míčem. Pétanque všechny tak bavil, že jsme dali několik kol za sebou. Po obědě a poledním klidu jsme se společně vydali na cestu po barevných fáborkách. Po cestě nás čekalo hned několik úkolů (kreslení na stromy, chození jako různá zvířata, postavit věž z přírodnin, zpívání písniček o přírodě nebo skládání slov z větví. Večer jsme si ještě opekli špekáčky, zazpívali si a vyrazili na kutě.
V neděli po snídani jsme se věnovali našim smyslům. Zopakovali jsme si, jaké všechny smysly máme a následně si je procvičili pomocí her. Poslouchali jsme zvuky zvířat a hádali, o jaké zvíře jde. Hmatem jsme se snažili uhodnout, které předměty se nacházejí v tašce. Pomocí čichu hádali různé vůně. Po obědě následoval krátký polední klid a už byl čas se zabalit a vyrazit zpět do Brna. Celý pobyt se vydařil, vyšlo nám hezké počasí a věřím, že si to všichni užili.

Tým Klubu zdravého životního stylu

Listopad: Pro náš listopadový výlet jsme si vybrali balónkovou výstavu a čokoládový festival na ýstavišti v Brně. Nejdříve jsme si prošli výstavu, kde jsme viděli nejrůznější postavy a útvary z balónků (dinosauři, krokodýl, auto atd.). Pak jsme zamířili na již zmíněný čokoládový festival, kde si každý mohl koupit to, na co má chuť a občerstvili. Velký úspěch měl maskot Tlapkové patroly, se kterým se všichni vyfotili.

Prosinec: V prosinci nás čekala dlouho plánovaná cesta do Vídně na vánoční trhy, Zhruba po hodině a půl jsme dorazili vlakem do Vídně. Krátkou procházkou jsme se dostali hned na první trhy a koupili si něco dobrého. Pak následovala rychlá zastávka na oběd a pokračovali jsme k zámku Belvedere, kde jsme strávili nejvíce času. Vyhřívali jsme se tam na sluníčku, prošli si místní trhy a velkou zámeckou zahradu a počkali až se setmí, abychom viděli vše osvětlené. Pak už byl čas se přesunout na nádraží a vyrazit zpátky do Brna.

Leden: Na lednový výlet jsme opět vyjeli mimo Brno, a to konkrétně do Třebíče. Tam nás čekala výstava Alternátor, kde jsme viděli hned několik zajímavých exponátů. Různé staré modely aut, lokomotiv a jak vlastně fungovaly, dále různé obleky, zajezdili jsme na kole, poslechli si krásnou přednášku o planetách i s jejich projekcí a mnoho dalšího. Po výstavě jsme se vydali na společný oběd, kde jsme si pochutnali např. na kuřecím řízku či smaženém sýru a pokračovali ještě do cukrárny. A už byl čas vyrazit na autobus.

Únor: V únoru jsme pro změnu zůstali v Brně, kde jsme navštívili výstavu korunovačních klenotů.
Samozřejmě nešlo o originál, ale i přesto to byl skvělý zážitek. Dozvěděli jsme se nejrůznější informace o všech vládcích, jak takové korunovační klenoty vznikají, a dokonce jsme si mohli vyzkoušet královské křeslo a korunu. Z výstavy jsme se přesunuli do uměleckoprůmyslového muzea na další výstavu, Zde jsme měli možnost vidět modely staré motorky, oblečení z dřívější doby, nejrůznější vynálezce a mnoho dalšího. Všechny ale nejvíce zaujal robot v kavárně, který nám připravil kávu či jiný nápoj. Z něho byli všichni úplně nadšení.

Březen: V březnu jsme se vydali na mandloňovou stezku do Hustopečí. Už samotná cesta tam byla zážitek, jelikož jsme jeli úplně plným vlakem a nemohli jsme si sednout. Ale nakonec jsme v pořádku dojeli a ozdobení žlutými kšiltovkami se vydali na stezku. Po cestě jsme se zastavili na svačinu či něco dobrého. Na vrcholu nás čekaly rozkvetlé mandloně a krásný výhled. Chvilku jsme si poseděli a pak vyrazili zase zpátky dolů. Tam jsme se ještě zastavili v místní kavárně a počkali, než nám pojede vlak. Cesta zpět už byla mnohem příjemnější, jelikož si všichni mohli sednout, což jsme po těch sedmi kilometrech velmi ocenili.

Tým Klubu zdravého životního stylu

Využili jsme nabídky našeho sdružení a zúčastnili jsme se spolu s Radkem letního rehabilitačního pobytu v Borovanech v Jižních Čechách. Nabídka byla na dva týdny, ale my jsme se vzhledem k jiným aktivitám rozhodli jen pro 1. týden. Jelikož jsme nejeli autem, byli jsme rozhodnuti pohybovat se jen v nebližším okolí. Náš program začal plněním úkolů na naučné stezce „Po borovanských pověstech“. Plnili jsme úkoly a na konci odemkli truhlu s pokladem. Poklad nebyl z drahých kamenů, ale radost nám udělal. Díky organizaci pana předsedy a ochotě některých spolurekreantů jsme měli možnost zažít a poznat i vzdálenější místa. Navštívili jsme Trocnov s památníkem Jana Žižky, viděli jsme 20 km vzdálenou Třeboň, ochutnali třeboňského kapra, své kouzlo mělo Terčino údolí s vodopádem. Největším zážitkem bylo divadelní představení v Krumlovském otáčivém divadle.

Radek a Ludmila Havlíčkovi

Ve dnech 22.-23.11.2024 se 11členná výprava, z toho 7 sportovců a 4 trenéři ze SPMP Brno zúčastnila pod sportovním klubem SLUNEČNÍK BRNO Národního bowlingového turnaje v Praze. Akce se konala vbowlingové herně Hotelu DUO, kde bylo 12 bowlingových drah. Celkem se akce zúčastnilo 188 osob, z toho cca 140 sportovců z celé ČR. V pátek probíhaly dvě kola po sobě jdoucích rozehrávek a v sobotu se hrály dvoukolové finálové hry. Naši sportovci zúročili pravidelné pondělní tréninky a umístili se na velmi pěkných místech.
V jednotlivých skupinách obsadili:
Anička Ř. (2. místo ve skupině A),
Janička K. (1. místo ve skupině B),
Kačenka CH. (6. místo ve skupině C),
Evička K. (4. místo ve skupině D),
Verča Š. (5. místo ve skupině D),
Míša B. (4. místo ve skupině A),
Milánek B. (4. místo ve skupině G)
a všichni si odvezli zasloužené medaile. Přestože se plánovaný páteční zábavný večer pro sportovce z technických důvodů nekonal, strávil náš tým velmi příjemný večer. Ve foyer Hotelu DUO, kde jsme byli ubytováni, jsme si zahráli deskovou hru „Člověče nezlob se“. Zážitkem pro nás byla nejen krásná sportovní atmosféra celého turnaje, ale i jízda vlakem RegioJet s výborným občerstvením i jízda pražským metrem. Celou akci jsme si všichni moc užili a děkujeme organizátorům, že jsme se jí mohli zúčastnit. Děkujeme také Josefu Boldišovi ze SPMP Brno za naplánování a zajištění cesty, ale také za skvělou technickou podporu po celou dobu konání akce.
Za sportovní tým Jana O. a Hana Š.

Pobytu se zúčastnilo 47 osob (18 rodin). Z toho bylo 20 účastníků dotovaných. 27 nedotovaných (rodinní příslušníci, kamarádi a známí). Hlavní náplní pobytu bylo utužení zdraví pobytem na horském vzduchu a začlenění postižených osob do kolektivu a společnosti.
Přes nepříznivé lednové počasí, které zimním radovánkám na sněhu nepřálo, nás Beskydy už ve Střední Bečvě vítaly sněhovou nadílkou. Celý týden jsme mohli lyžovat, běžkovat, sáňkovat a bobovat na přírodním sněhu. Ještě týden před nástupem na pobyt jsme v to nedoufali.
Pokud nám ještě zbyly nějaké síly, tak jsme večery trávili v klubovně, kde děti soutěžily a všichni společně jsme hráli společenské hry. Ve velké oblibě byli diskotéky, tanečky a zpívání při kytaře.
Rodiče si vyměňovali zkušenosti s výchovou svých postižených ratolestí a také při tom zjišťovali, že nejsou v této těžké životní situaci sami. Navazovala se nová přátelství jak mezi dětmi, tak také mezi rodiči.
Ubytování bylo na velmi dobré úrovni, strava byla kvalitní a v dostatečném množství. Pitný režim byl zajištěn teplým čajem.
Během pobytu se nikdo nezranil, nikdo neonemocněl a pobyt nikdo neukončil.
Petr Kučera

Na Sůkenickou jezdíme už tak dlouho, že bych musel zalistovat v zažloutlých archivech, abych našel ten den, kdy jsme sem přijeli poprvé. Do té doby jsme zimní pobyty trávili v malém ubytovacím zařízení v dědince Senince někde až na konci světa pod Kralickým Sněžníkem. Když se z ní po změně majitele stala ubytovna psů, tak jsme tam museli přestat jezdit. Měli jsme ale štěstí, že v téže době náš pobytový intendant Petr objevil Sůkenickou.

Náš první pobyt zde začal docela dobrodružně, protože ten rok napadlo sněhu, že si o tom dnes můžeme jen nechat zdát. Nevěda, jaká svérázná cesta vede od hlavní silnice k chatě, jsme se rozjeli do kopce rovnou z chodu a taky podle toho dopadli. Pokorně jsme vycouvali na hlavní, na odpočívce naproti nájezdu na tu cestu jsme nasadili řetězy a dali druhý pokus. Někteří úspěšně, někteří méně. Mne se například v půli kopce roztrhly řetězy, a tak znovu zpět na hlavní. Protože držíme při sobě, podařilo se nám spojenými silami ty řetězy zase zcelit a třetí pokus už byl úspěšný. Zbytek toho prvního pobytu už proběhl jako v pohádce o Mrazíkovi. Ne že by tam pobíhaly Nastěnky a Marfuše či Ivánci, to ne, ale toho sněhu a ty kouzelné scenerie. No něco, co u nás v nížině nikdy neuvidíme. Kvůli tomu už stálo za to přetrpět tu strastiplnou cestu.

Od té doby jsme na Sůkenické již byli mnohokráte. Zažili jsme i opakování té první pohádkové zimy i zimu zcela beze sněhu. Naštěstí to byla výjimka, těch nádherných bylo daleko více. A to se pak holdovalo zimním sportům na všechny způsoby. Sáňkování, bobování, běžkování. No a samozřejmě sjezd. Vždyť hned za chatou je sjezdovka, na které se dokáže nějak vyřádit každý z nás. Když nic jiného, tak seběhne pod sjezdovku a tam si v maringotce dá výborný svařák. Ten tam po celá ta léta, pardon, zimy, co tam jezdíme, vaří Pavla, jejíž hlavní funkci je prodávat lístky na zdejší sjezdovku u Celnice. Zlatým hřebem pobytu bývá výprava na Masaryčku (Masarykova chata), která je neodmyslitelným počinem každého zimního pobytu.
Na Sůkenické jsme byli několikrát i v létě. Romantičtější je to ale v zimě. Snad jen výhled z rozhledny na Čerťáku, která je hned nad chatou, je v létě o něco spanilejší. A taky noční obloha. Ta je v létě na horách neuvěřitelně nádherná. Tady se může jeden přesvědčit, že stále ještě existují hvězdy. V Brně už sotva.
Odpusťte kmetovi, že místo aby jásal nad tím letošním pobytem, tak se tady vzpomínáním ujišťuje, že to s tou jeho sklerózou ještě není tak zlé. Ten pobyt se mimochodem vydařil velice moc, jak po stránce sportovní, jedna nejmenovaná účastnice stále ještě pajdá, tak po stránce společenské, kdy nám hráli k tanci i poslechu dokonce čtyři kytaristé.
Josef Boldiš

Jela jsem s dcerou Kateřinou poprvé a už se těšíme, že pojedeme za rok znovu.
Netušily jsme, co nás čeká a já měla i obavy co Kačka zvládne. Můžu říci, že jsem nadšená. Jak z organizace výletů, návštěv expozic, když nám nepřálo počasí, ubytování, stravy…
Čekala na nás Peklománie, snad slib od dětí, jak moc budou hodné, vydrží aspoň do poloviny prázdnin 😃, výstava o historii železnice, kde součástí byly i historické vagony v měřítku 1:1 – mohli jsme si vyzkoušet, jak se cestovalo.
Výlet na Lipno a Stezku v korunách stromů, byl nezapomenutelný zážitek. Kačka jela poprvé v životě lanovkou a dokonce sjela i tobogán. Po cestě na vrchol ti odvážnější zdolali i adrenalinové zastávky.
V ZOO Dvorci se nám nejvíc líbil hroch a přiznám se, že živého jsem viděla, a asi nejen já, poprvé. Jeho laškování a vykukování z vody nás pobavilo.
Výlety – Totalita rozděluje a Římovská Pašijová – Křížová cesta, zase prověřily, kolík toho naše děti dokáží ušlapat.
Divadlo a vory v Českém Krumlově byly kvůli nepřízni počasí zrušené,zase na druhou stranu dobrodružná jízda z divadla na hotel v dešti a v bouřce byla zážitek, který se jen tak opakovat nebude.
Do Českého Krumlova jsme se podívali o dva dni později a to do Grafitových dolů – už jen to jak nám to všem v gumákách, pláštěnkách, v helmách se světlem slušelo, stálo za to. Jízdu vláčkem řekla Kačka i jako odpověď na otázku – co se jí na pobytu nejvíc líbilo, při předávání diplomů a odměn p. Kučerou při loučení.
Český Krumlov jsme si prošli po návštěvě Grafitových dolů.
Nakonec bych ráda poděkovala všem, kdo pobyt, program a výlety organizoval a řidičům, kteří ochotně vozili ve svých autech nás, co je neměli.
Děkuji a těším se na další skvělé pobyty se skvělými lidmi.
Jana Otoupalová a Kačenka

K tomu doplňuje Petr Kučera:
Pobytu se zúčastnilo – I. týden 43 účastníků, II. týden 39.
Pobyt se vydařil, všichni byli spokojeni, jen počasí nám nepřálo, když jsme měli objednané Otočné divadlo v Českém Krumlově a vory na Vltavě.
Tak snad někdy příště.

K čemuž Josef Boldiš ještě podotýká:
Ty dva úterky bylo na nás počasí opravdu fuj, ale jinak že nám cekem přálo.

Že se pobyt tak vydařil, za to vděčíme též jeho sponzorům, kterými byli:

• Odbor Zdraví magistrátu města Brna
• Kaufland Brno
• Ministerstvo zdravotnictví České republiky

Letos jsme se poprvé zúčastnili zimního pobytu na horském hotelu Súkenická. Počasí bylo opravdu zimní. Připadali jsme si jako v zimní pohádce. Přímo od hotelu jsme mohli vyrazit na běžky nebo si zasjezdovat u hotelové sjezdovky.
V neděli, když foukal velmi silný vítr, jsme se vydali na běžky do níže položeného lyžařského střediska Bílá, kde byly v lese upravené běžecké stopy. Do lyžařského střediska Bílá jsme se vypravili ještě jednou, ale tentokrát na sjezdovky. Skoro celý den svítilo sluníčko a z horní části sjezdovek byla dokonce vidět Lysá Hora. Ne jen Pavlík si užil krásný týden s kamarády na sněhu, ale i večerní posezení s kytarou a basou.
Vše bylo dobře zorganizované. Odpočinuli jsme si od běžných starostí všedních dnů.
Děkujeme
Pavel, Jana a Dalibor Vrublovi

Předloňský letní pobyt ve Filipově
Na dovršení všemožných zmatků, které nám v posledních měsících způsobil koronavirus, nám redakční šotek zařádil až tak, že nám zcela vypadl příspěvek, co nám poslala jedna účastnice dnes již předloňského pobytu ve Filipově. Teď si jej konečně, sic se zpožděním, můžete přečíst.

Naše dovolená na Slovácku
Od 19. 6. Do 3. 7. jsme prožili dovolenou na Slovácku v hotelu Filipov. Každý den jsme podnikali tůry do okolí. Někteří z nás měli auta a tak jsme jezdili. Blatnice pod Svatým Antoníčkem, pěkné poutní místo, prohlídka Vizovické čokoládovny, viděli jsme výrobu vizovického Jelínka.
Dále jsme jeli do Strážnice a do skanzenu, který se mi velmi líbil a prohlídka Strážnického zámku, který byl plný loutek a krásných moravských krojů. Též jsme pluli lodí po řece Moravě až do Velké nad Veličkou a zpět.
V hotelu Filipov jsme měli pěkné pokoje, jídelnu a velký bazén na koupání i s vířivkou. Nahoře na poschodí bylo fitko na protáhnutí těla. Každý týden přišla masérka, a kdo chtěl, tak se nechal namasírovat.
I venku bylo pěkné posezení, velké člověče nezlob se a šachy pro děti. Pan kuchař chodil krmit ovečky a kozičky tím, co jsme nesnědli.
To byla naše dovolená od SPMP Brno.
Napsala Magda Boleslavová