Dopis paní Kratochvílové

Dobrý den,
už je mi mnohem lépe, tak vám musím napsat. Moc vám děkuji, jak jste se postaral o Marka a mou přítelkyni, kteří uvízli v Rožnově, když mě tam nechali. Věděla jsem, že nemusím mít o ně starost. Vy i vaši přátelé jste bezva parta a já jsem moc ráda, že jsem vás před čtyřmi roky poznala. Dříve jsme jezdili stále jen na chatu, byla tam velká zahrada a myslela jsem, že je to to nejlepší, co mohu pro Marka udělat. Když se změnily rodinné poměry a my se odstěhovali na vesnici, tehdy před těmi čtyřmi lety, na váš popud a Milánkovy babičky z Pohořelic, jsem to zkusila jet k Martinovi, a byla jsem nadšená, nejen prostředím, ale i vaším zájmem, což jsem obzvlášťˇ ocenila, když jsem tam byla sama, bez muže. Máme zahradu a dva pejsky, a nevím, jak by to druhý syn zvládl, sám toho má hodně, takže výlety s Markem jsou na mě, ale jezdit s vaší partou je bezva, nemusím mít pocit, že jsem sama a že v případě nouze se nemám na koho obrátit. Vím, že se na vás i vaše přátele mohu spolehnout. Ještě jednou za všechno děkuji, i za váš zájem po mé příhodě. A fakt se těším, až s vámi zase někam pojedeme. Pozdravujte všechny, co jsou kolem vás.
Kratochvílová